Instaluje jeden nebo více balíků. Seznam balíků k instalaci by měl následovat za příkazem „install“; Pokud jméno balíku obsahuje znak „~“, bude se brát jako vzor pro hledání a budou instalovány všechny balíky vyhovující tomuto vzoru. (Viz „Vyhledávací vzory“ v referenční příručce aptitude)

Pro výběr konkrétní verze balíku přidejte ke jménu balíku „=verze“, například „aptitude install apt=0.3.1“. Chcete-li vybrat balík z určitého archivu, přidejte za název balíku „/archiv“, například „aptitude install apt/experimental“.

Příkazem pro instalaci nemusíte pouze instalovat nové balíky. Přidáním „aktivní přípony“ za název balíku můžete říci aptitude, aby s ním provedla nějakou jinou akci. Například aptitude remove wesnoth+ balík wesnoth neodstraní, ale naopak jej nainstaluje. K dispozici jsou následující aktivní přípony:

Jako speciální případ můžete použít „install“ bez argumentů - tím provedete všechny naplánované, ale dosud nevyřízené akce.

	Poznámka
	Po konečném potvrzení klávesou Y příkaz „install“ modifikuje vnitřní záznamy aptitude o akce, které se mají provést. Pokud např. zadáte příkaz „aptitude install foo bar“ a pak instalaci přerušíte, musíte poté zadat (třeba) „aptitude remove foo bar“, aby se zrušil původní příkaz.

Tyto příkazy pracují stejně jako „install“, ale provedou akci podle svých názvů, tj. odstranění, odstranění s konfiguračními soubory, přidržení, uvolnění, ponechání a přeinstalování (pokud ovšem nejsou přepsány „aktivní příponou“). Rozdíl mezi ponecháním (keep) a přidržením (hold) je ten, že přidržený balík bude i při příštích aktualizacích ignorován (tj. ponechán ve stávající verzi), zatímco ponechání jednoduše na balíku zruší všechny naplánované akce. Uvolnění znamená, že při příštích aktualizacích bude balík svolný k aktualizaci.

(Například „aptitude remove '~ndeity'“ odstraní všechny balíky, jejichž název obsahuje řetězec „deity“)

Označí balíky jako instalované automaticky nebo ručně. Názvy balíků se zadávají stejně jako u předchozích akcí. Například „aptitude markauto '~slibs'“ označí všechny balíky ze sekce „libs“ jako instalované automaticky.

Podrobnější informace o automaticky instalovaných balících naleznete v referenční příručce aptitude v kapitole „Správa automaticky instalovaných balíků“.

Zakáže, aby byl balík aktualizován na konkrétní verzi. Tím zabráníte aptitude, aby automaticky aktualizoval balík na konkrétní verzi, ale aby povolil všechny následné automatické aktualizace. Standardně aptitude vybere verzi, na kterou by se balík aktualizoval. Tento výběr můžete přebít přidáním „=verze“ za jméno balíku: např. „aptitude forbid\-version vim=1.2.3.broken-4“.

Tento příkaz je užitečný pro přeskočení nefunkčních verzí balíků, aniž byste museli nastavovat příznak pro podržení a následně jej zase rušit. Rozhodnete-li se nakonec pro instalaci zakázané verze, příkaz „install“ umí tento zákaz zrušit.

Znovu nainstaluje aktuální verze zadaných balíků.

Aktualizuje seznam dostupných balíků podle zdrojů pro apt. (Tento příkaz je ekvivalentní k „apt-get update“).

Aktualizuje instalované balíky na jejich nejnovější verze. Žádné instalované balíky, pokud ovšem nejsou zbytečné, nebudou odstraněny (viz „Správa automaticky instalovaných balíků“ v referenční příručce k aptitude); Také se nebudou instalovat žádné nenainstalované balíky.

Pokud balík nemůže být aktualizován bez porušení těchto pravidel, bude ponechán v aktuální verzi. Chcete-li aktualizovat i tyto balíky, použijte příkaz dist-upgrade.

Aktualizuje instalované balíky na jejich nejnovější verze a podle potřeby doinstaluje nebo odstraní některé balíky. Tento příkaz je méně konzervativní než upgrade a je pravděpodobné, že vykoná i nějaké nechtěné akce. Uživatelům doporučujeme používat raději upgrade, nebo alespoň důkladně kontrolovat navrhované změny.

Na všech balících zruší všechny naplánované akce, tj. odstraní příznaky pro instalaci, odstranění nebo aktualizaci.

Zapomene, které balíky jsou „nové“ (ekvivalent klávesy „f“ v celoobrazovkovém režimu).

Hledá balíky odpovídající zadaným výrazům. Výrazy by měly být zapsány za příkazem „search“. Všechny balíky vyhovující zadaným kritériím budou zobrazeny. Například „aptitude search '~N'“ zobrazí všechny „nové“ balíky. Výrazy pro vyhledávání jsou podrobně popsány v referenční příručce v části „Vyhledávací vzory“

Pokud nezadáte parametr -F, bude výstup příkazu aptitude search vypadat nějak takto:

i   apt                             - Pokročilé rozhraní pro dpkg
pi  apt-build                       - Rozhraní pro apt pro sestavení, optimaliz
cp  apt-file                        - APT nástroj pro prohledávání balíků -- př
ihA raptor-utils                    - Nástroje Raptor RDF Parser

Každý nalezený balík je na samostatném řádku. První písmeno každého řádku zobrazuje aktuální stav balíku. Nejběžnější stavy jsou p, což znamená, že v systému není po balíku ani vidu ani slechu, c značí, že byl balík smazán, ale konfigurační soubory se stále nachází v systému, i označuje nainstalované balíky a v znamená, že se jedná o virtuální balík. Druhý znak zobrazuje očekávanou akci nad balíkem (pokud je naplánována; jinak se zobrazí mezera). Mezi nejběžnější akce patří i, což znamená že je balík naplánovaný pro instalaci, d říká, že se balík odstraní a p znamená, že se balík odstraní i s konfiguračními soubory. Je-li třetí znak A, byl balík nainstalován automaticky pro splnění závislostí.

Úplný seznam možných stavů a akcí naleznete v referenční příručce aptitude v části „Získání informací o balíku“.

Zobrazí detailní informace o zadaných balících. Pokud jméno balíku obsahuje znak „~“, bude se brát jako vzor pro hledání a budou instalovány všechny balíky vyhovující tomuto vzoru. (Viz „Vyhledávací vzory“ v referenční příručce aptitude.)

Pokud je míra upovídanosti 1 nebo větší (tj. je na příkazové řádce zadáno alespoň jedno -v), zobrazí se informace o všech verzích balíku. V opačném případě se zobrazí pouze informace o „kandidátské verzi“ (což je verze, kterou by stáhl příkaz „aptitude install“.)

Informace o jiné než kandidátské verzi balíku můžete získat tak, že za název balíku přidáte =verze. Chcete-li zobrazit verzi z konkrétního archivu, stačí za název balíku přidat /archiv. Jestliže použijete některou z těchto dvou syntaxí, zobrazí se pouze jediná verze bez ohledu na míru upovídanosti.

S mírou upovídanosti 1 nebo větší se navíc zobrazí pole architektura, komprimovaná velikost, jméno souboru a md5 součet. Přesáhne-li upovídanost úroveň 2, zobrazí se vybraná verze tolikrát, v kolika archivech je nalezena.

Smaže stažené .deb soubory z vyrovnávací paměti (obvykle v adresáři /var/cache/apt/archives).

Smaže balíky ve vyrovnávací paměti, které se již nedají stáhnout. Tímto můžete umravnit spotřebu diskového prostoru, aniž byste museli smazat celou vyrovnávací paměť.

Stáhne a zobrazí seznamy změn provedených vývojáři Debianu u zadaných balíků (zdrojových nebo binárních).

Implicitně se stáhne seznam změn pro verzi, která by se nainstalovala příkazem „aptitude install“. Konkrétní verzi balíku můžete zadat tak, že ke jménu balíku přidáte =verze. Chcete-li použít verzi z konkrétního archivu, můžete ke jménu balíku přidat /archiv.

Do aktuálního adresáře stáhne .deb soubor zadaného balíku.

Implicitně se stáhne verze, která by se nainstalovala příkazem „aptitude install“. Konkrétní verzi balíku můžete zadat tak, že ke jménu balíku přidáte =verze. Chcete-li použít verzi z konkrétního archivu, můžete ke jménu balíku přidat /archiv.

Zobrazí krátký přehled dostupných příkazů a parametrů.

U příkazů, které instalují nebo odstraňují balíky (install, upgrade, apod.), krátce zobrazí důvody, proč budou některé balíky automaticky nainstalovány či odstraněny.

Konfigurační položka Aptitude::CmdLine::Show-Deps.

Podle potřeby stáhne balíky do vyrovnávací paměti, ale nic neinstaluje nebo neodstraňuje. Implicitně je vyrovnávací paměť umístěna v adresáři /var/cache/apt/archives.

Konfigurační položka Aptitude::CmdLine::Download-Only.

Určí formát, kterým se budou zobrazovat výsledky hledání příkazu search. Například „%p %V %vr“ zobrazí název balíku následovaný aktuálně instalovanou verzí a dostupnou verzí. (Více informací viz referenční příručka aptitude, sekce „Přizpůsobení zobrazení balíků“.)

Konfigurační položka Aptitude::CmdLine::Package-Display-Format.

Zkusí agresivně opravit závislosti porušených balíků, i za cenu ignorování akcí zadaných uživatelem na příkazové řádce.

Konfigurační položka Aptitude::CmdLine::Fix-Broken.

Zobrazí krátkou nápovědu. (Shodné s akcí help.)

Vyčistí balíky, které již nejsou vyžadovány žádným instalovaným balíkem. To je ekvivalentní parametru „-o Aptitude::Purge-Unused=true“.

Vždy zobrazí výzvu, i když neexistuje alternativní možnost.

Konfigurační položka Aptitude::CmdLine::Always-Prompt.

Při instalaci balíků nepovažuje doporučení, za silné závislosti. (Má větší prioritu než nastavení z /etc/apt/apt.conf a ~/.aptitude/config.)

Konfigurační položka Aptitude::Recommends-Important

Při instalaci nových balíků považuje doporučení za silné závislosti. (Má větší prioritu než nastavení z /etc/apt/apt.conf a ~/.aptitude/config.)

Konfigurační položka Aptitude::Recommends-Important

V příkazovém režimu simuluje akce, které by se provedly, ale reálně je neprovede. Nevyžaduje rootovská práva. V celoobrazovkovém režimu otevře cache pouze pro čtení bez ohledu na to, zda máte rootovská oprávnění.

Konfigurační položka Aptitude::Simulate.

U příkazů, které mění stav balíků (instalace, aktualizace, odstranění), naplánuje zadané operace pro pozdější provedení, ale zatím je neprovede. Naplánované akce se spustí až po zadání příkazu aptitude install bez dalších parametrů. Je to podobné, jako když v celoobrazovkovém režimu provedete příslušné změny a poté program ukončíte, aniž byste akce provedli klávesou „g“.

Například aptitude --schedule-only install evolution naplánuje balík evolution pro pozdější instalaci.

Nastaví distribuci, ze které se budou balíky instalovat. Například „aptitude -t unstable ...“ bude při stahování balíků upřednostňovat nestabilní distribuci. Pro příkazy „changelog“, „download“ a „show“ to je ekvivalentní přidání /distribuce za název každého balíku na příkazové řádce. U ostatních příkazů to ovlivní výchozí kandidátskou verzi balíků podle pravidel popsaných v apt_preferences(5).

Konfigurační položka APT::Default-Release.

Zadá pořadí, ve kterém se bude zobrazovat výstup příkazu search. Například „installsize“ setřídí balíky vzestupně podle instalované velikosti (viz sekce v „Přizpůsobení zobrazení balíků“ v referenční příručce aptitude).

Přímo nastaví volbu z konfiguračního souboru. Například -o Aptitude::Log=/tmp/muj-denicek zaznamená všechny akce aptitude do souboru /tmp/muj-denicek. Další informace o konfiguračním souboru naleznete v referenční příručce aptitude v části „Konfigurační soubor“.

Potlačí všechny ukazatele postupu, což umožní ukládat výstup programu do souboru pro pozdější kontrolu. Tuto volbu můžete několikrát zopakovat, což bude program dále ztišovat. aptitude však na rozdíl od apt-get při násobném použití nezapne volbu -y.

Abyste parametr -q nemuseli zadávat několikrát, můžete použít i variantu s volitelným =n, kde místo n zadáte míru tichosti odpovídající n písmenům q.

Zobrazí verze balíků připravených k instalaci.

Konfigurační položka Aptitude::CmdLine::Show-Versions.

Zobrazí další informace (může být použito vícekrát).

Konfigurační položka Aptitude::CmdLine::Verbose.

Zobrazí verzi aptitude a různé informace o kompilačním prostředí.

Při instalaci/odstranění balíků z příkazové řádky zobrazí místo obvyklé výzvy celoobrazovkové rozhraní a jeho přehled před instalací.

Zadá šířku zobrazení, která se má použít pro výstup příkazu search (implicitně se použije šířka terminálu).

Konfigurační položka Aptitude::CmdLine::Package-Display-Width

Na všechny výzvy ano/ne předpokládá odpověď „ano“. Nevztahuje se však na potenciálně nebezpečné akce jako odstranění Nezbytných balíků. Přebíjí -P.

Konfigurační položka Aptitude::CmdLine::Assume-Yes.

U každého balíku zobrazí, kolik místa se použije nebo uvolní jeho instalací, aktualizací nebo odstraněním.

Konfigurační položka Aptitude::CmdLine::Show-Size-Changes.

Nahraje rozšířené stavové informace z jmsoub.

Při startu programu aktualizuje seznamy balíčků. Tuto volbu nemůžete použít zároveň s -i.

Při startu programu zobrazí obrazovku pro stahování (ekvivalentní stisku klávesy „g“ hned po startu). Tuto volbu nemůžete použít zároveň s „-u“.

Pokud existuje adresář $HOME/.aptitude, aptitude si zde uloží konfigurační soubor jako $HOME/.aptitude/config. V opačném případě si vyhledá domovský adresář uživatele pomocí getpwuid(2) a konfigurační soubor uloží tam.

Je-li nastavena tato proměnná prostředí, aptitude ji využije pro zobrazení seznamu změn příkazu „aptitude changelog“. V opačném případě se použije výchozí more.

Pokud není nastavena proměnná TMPDIR, ale TMP ano, aptitude si zde bude ukládat své dočasné soubory. Pokud není nastavena ani jedna z těchto proměnných, použije se adresář /tmp.

aptitude bude ukládat své dočasné soubory do adresáře určeného touto proměnnou prostředí. Pokud proměnná TMPDIR není nastavena, použije se proměnná TMP. Jestliže není nastavena ani ta, použije se výchozí adresář /tmp.